Kupředu do minulosti: Daniel Landa

„Když vztek, jak pára v kotli bez ventilu vře, a napíná se potají, přijde muž. Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen, i Krysař mu říkají.“ To jsou slova, která napsal a zpívá můj dnešní host. Je znám jako energický člověk s jasnými názory na svět, v některých směrech možná až vyhraněnými, ale nutno dodat, že nikdy svými názory na nikoho neútočí zákeřně zezadu, nebo z anonymity. Naopak, stojí až provokativně přímo, a je připraven se s kýmkoliv pustit do debat, aby své názory obhájil, na což, tedy na otevřenou obhajobu svých názorů, nemá mnoho jeho oponentů odvahu, chuť či argumenty. V každém případě je snadnější ho už 30 let označovat za nácka, protože s tím není žádná práce, přestože toto označení bere vážně už jen několik intelektuálů a kvaziintelektuálů, kteří zarytě a deklarativně neposlouchají jeho písně, a nečtou jeho texty. Pravdou je, že on sám čas od času až naivně dotváří svou podobu podivína. Teď se s vervou sobě vlastní pustil do obhajoby svobody slova, což bude také hlavním tématem našeho rozhovoru s hudebníkem, zpěvákem, skladatelem, autorem muzikálů, a mimo jiné také autorem Blanického manifestu, Danielem Landou.