Vznikne společná evropská armáda

Evropský parlament na svém plenárním zasedání 16. února 2022 ve Štrasburku na základě výroční Zprávy o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky schválil vytvoření rady ministrů obrany a sestavení mnohonárodnostní vojenské jednotky Evropské unie, tzv. brigády rychlého nasazení nebo také společné evropské armády, o počtu 5 000 mužů. Pro hlasovalo 369 europoslanců. Za Českou republiku dle informací europoslance za SPD Ivana Davida zvedli ruku pro poslanci KDU-ČSL, TOP 09, STAN, ANO a Pirátů.

Stalo se tak tři měsíce poté, co agentura Reuters informovala, že Evropská unie zvažuje, že do roku 2025 vytvoří společné vojenské síly, které by bylo možné mobilizovat v případě bezpečnostní krize a nespoléhaly by se na Spojené státy. Brigády rychlého nasazení EU měly být tvořeny pozemními, námořními a leteckými složkami, které by mohly být v závislosti na krizi obměňovány a sestavovány z kapacity jakýchkoli stálých sil, sdělila agentura Reuters. Ministři zahraničí a obrany EU začali o plánu jednat počátkem listopadu 2021 v Bruselu s cílem dohodnout se na konečném návrhu do letošního března. Spojené státy již dříve vyzývaly Evropskou unii, aby investovala do nasaditelných jednotek, a americký prezident Joe Biden prohlásil, že takové kroky by byly pro NATO doplňkem. EU od roku 2007 udržuje bojové skupiny o síle 1 500 vojáků, které však nikdy nebyly použity, a to navzdory snahám o jejich nasazení v Čadu a Libyi. Dle usnesení Evropského parlamentu ze 16. března 2022 má také vzniknout rada ministrů obrany. Evropský parlament ve Zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky připomněl, že EU dnes postrádá pozemní, námořní a vzdušné know-how a schopnosti nezbytné k provádění operací prvního vstupu za účelem obnovení bezpečnosti na místě. Sdělil, že se domnívá, že je realistické a nezbytné, aby se členské státy jako první krok v rámci strategického kompasu dohodly na okolnostech, které by vyžadovaly mobilizaci takových sil, a dohodly se na jednom nebo několika operačních scénářích, včetně extrémně krátké lhůty. Záměr vytvořit společné vojenské jednotky EU vznikl údajně na základě debaklu v Afgánistánu. Místopředseda Evropské komise a Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell řekl ministrům EU: „Někdy dochází k událostem, které urychlují historii, vytvářejí průlom, a myslím, že Afghánistán je jedním z těchto případů.“ Josep Borrell je mimo jiné známý svým vyjádřením z 10, června 2020 na téma dezinformací: „Dezinformace v době koronaviru mohou zabíjet. Máme povinnost chránit naše občany tím, že je upozorníme na nepravdivé informace a odhalíme aktéry odpovědné za zapojení se do takových praktik. V dnešním světě řízeném technologiemi, kde válečníci vládnou spíše klávesnicí než meči a cílené vlivové operace a dezinformační kampaně jsou uznávanou zbraní státních i nestátních aktérů, Evropská unie zvyšuje své aktivity a kapacity v tomto boji.“