Jaká omezení základních práv s sebou přináší nouzový stav?

autor: Michal Kolman vloženo: 15. 03. 2022 přečteno: 214
Vláda od pátku 4. 3. 2022 vyhlásila nouzový stav. Jako důvod uvedla značný příliv uprchlíků. Právě nouzový stav má prý umožnit efektivněji pomoci lidem z Ukrajiny, kteří do Česka dorazili. „Kraje by mohly zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají zrychlit proces registrace uprchlíků, a zkrátit tak čas, který tito lidé tráví v krajských asistenčních centrech,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Premiér Petr Fiala (ODS) také uvedl po jednání vlády, že: „Nouzový stav zavádíme čistě z technických důvodů, abychom zvládli příliv uprchlíků.“ Běžných českých občanů se nouzový stav podle tvrzení Fialy nedotkne.

Co znamená nouzový stav?

Stěžejním orgánem krizového řízení je dle zákona č. 240/2000 Sb. v rámci vyhlášeného nouzového stavu vláda. Ta je v době trvání nouzového stavu oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu vydávat tzv. krizová opatření a na základě nich omezit základní práva jako:
  • právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí
  • shromažďovací právo
  • vlastnické a užívací právo (nařídit poskytnutí věcných prostředků, strpět užití nemovitosti)
  • právo na podnikání
  • právo na stávku a svobodu pohybu a pobytu
  • právo držet a nosit střelné zbraně
  • je možné omezit finanční operace
  • je možné omezit vstup na území státu jiným státním příslušníkům.
Vláda je rovněž je oprávněna:
  • ukládat pracovní povinnosti a výpomoci
  • nařizovat provádění staveb
  • nařídit přednostní zásobování vybraných skupin obyvatel
  • nařídit hlášení přechodné změny pobytu delšího než 3 dny
Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží dotčené osobě náhrada. Stát je dále povinen nahradit škodu způsobenou dotčeným osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Rozhodnutí o krizových opatřeních se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se Sbírce zákonů. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. Pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací je Ústřední krizový štáb. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda. Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti. Koordinační role náleží Ministerstvu vnitra. Ministr vnitra řeší případné rozpory v oblasti krizového řízení. Ministerstvo vnitra zajišťuje řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem (realizace zákazu vstupu na území státu, zákaz shromažďování, apod.) za účasti Policie České republiky a hasičských záchranných sborů.  Vláda je oprávněna nasadit k provádění krizových opatření též vojáky v činné službě. Klíčová role náleží za dané situace pochopitelně Ministerstvu zdravotnictví (zajišťuje nákup a distribuci léčivých přípravků, rozhoduje o rozsahu akutní lůžkové péče), krizový zákon dále výslovně stanoví pravomoci Ministerstvu dopravy, v souvislosti s energeticou infrastrukturou Ministerstvu průmyslu a obchodu a České národní bance. Pro zajištění připravenosti na úrovni územních samosprávných celků na řešení krizových situací disponují zákonem stanovenými pravomocemi i krajské úřady a obecní úřady, resp. hejtmani a starostové. Krajské úřady a obce s rozšířenou působností zřizují krizové štáby jako své pracovní orgány. Jde o výkon veřejné správy v přenesené působnosti. Nouzový stav je výjimečnou situací, kdy dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti. Na rozhodnutí vydaná během nouzové stavu se (až na výjimky) nevztahuje správní řád (nelze se proti nim odvolat). Porušení krizových opatření je přestupkem, za nějž mohou být ve správním řízení ukládány vysoké pokuty. Zdroj: havelpartners.cz